Dvě nabídky mají stejnou hrubou mzdu, ale jedna slibuje 13. plat a druhá stravenkový paušál, benefitní body a týden dovolené navíc. Která je lepší? Bez rozlišení, co vám dává zákon, co zaměstnavatel jen „může“ dát a co z benefitu skutečně dostanete čistého, se to porovnat nedá.
Krátká odpověď: Zákonný nárok je dovolená nejméně 4 týdny ročně (u státu, krajů, obcí a dalších zaměstnavatelů, kteří platí plat, 5 týdnů) a náhrada mzdy v prvních 14 dnech nemoci. 13. plat, sick days, stravenky nebo stravenkový paušál, benefitní body, karta na sport a příspěvek na penzijní spoření zákon nenařizuje: máte na ně nárok jen tehdy, když jsou sjednané ve smlouvě, v kolektivní smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu. Peněžní benefity (13. plat, odměny) se daní a pojišťují jako mzda. Daňově zvýhodněné jsou příspěvek na stravování do 129,50 Kč za směnu, příspěvek na penzijní spoření do 50 000 Kč ročně a nepeněžní benefity na sport, kulturu a rekreaci do 24 483,50 Kč ročně (rok 2026).
V článku oddělujeme, co říká zákon (s odkazem u věty), od redakčních doporučení Sedne. Stav práva je ověřený k 2. 11. 2026. Jak číst samotnou mzdu, pevné a pohyblivé složky, rozebírá článek Mzda v pracovní smlouvě, nebo mzdový výměr.
Kde se rozhoduje, jestli je benefit nárok
Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva zaměstnanců výhodněji, než stanoví zákon, a takový předpis je závazný pro zaměstnavatele i všechny zaměstnance. Musí být písemný a všem zaměstnancům přístupný. Zákoník práce, § 305 odst. 1 až 4 Výhodnější úpravu lze sjednat i smlouvou. Tamtéž, § 4a odst. 1 a 2 Když vám na základě vnitřního předpisu už nějaké právo vzniklo, jeho pozdější zrušení na tom nic nemění. Tamtéž, § 305 odst. 5
Co z toho plyne (redakční výklad): U každého benefitu z inzerátu hledejte tři věci: kde je napsaný (pracovní smlouva, kolektivní smlouva, vnitřní předpis, nebo jen inzerát a prezentace), jaké má podmínky a jestli text říká „přísluší“, nebo jen „může být poskytnut“. Formulace „může“ obvykle ponechává rozhodnutí na zaměstnavateli. Inzerát sám o sobě benefit nezakládá.
Dovolená: 4 týdny ze zákona, víc jen podle dokumentu
Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. U zaměstnavatelů, kteří odměňují platem (stát, kraje, obce, státní fondy, většina příspěvkových organizací a další vyjmenovaní), je to 5 týdnů; pedagogičtí a akademičtí pracovníci mají 8 týdnů. Zákoník práce, § 212 odst. 1 až 3, § 109 odst. 3 Plnou dovolenou dostanete, když u zaměstnavatele odpracujete celý rok, jinak poměrnou část za každý odpracovaný týden. Tamtéž, § 213
„5 týdnů dovolené“ u soukromé firmy je tedy týden navíc nad zákon. Ověřte si, zda je ve smlouvě nebo ve vnitřním předpisu a zda platí od nástupu, nebo až po určité době. Co se stane s nevyčerpanými dny při odchodu, popisuje článek Nevyčerpaná dovolená při změně zaměstnání.
13. plat: zákon ho nezná
Zákoník práce žádný 13. ani 14. plat neupravuje. Pokud ho zaměstnavatel vyplácí, jde o složku mzdy a nárok vzniká jen podle toho, jak je sjednaný nebo stanovený (smlouva, mzdový výměr, vnitřní předpis, kolektivní smlouva). Pro daně je jedno, zda na příjem máte právní nárok, nebo jde o jednorázovou dobrovolnou odměnu: zdaní se jako příjem ze závislé činnosti. Zákon o daních z příjmů, § 6 odst. 1 a 3
Redakční doporučení: U 13. platu se ptejte na podmínky. Je vázaný na výsledek firmy nebo vaše hodnocení? Na to, že budete k určitému dni v pracovním poměru? Dostanete poměrnou část, když nastoupíte v průběhu roku? Bez písemné odpovědi nezapočítávejte 13. plat do porovnání jako jistou částku.
Sick days: dobrovolné volno, ne zákonná nemocenská
Zákon sick days nezná. Při nemoci, kterou uzná lékař, vám zaměstnavatel platí v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku (upraveného podobně jako u nemocenské), a to za pracovní dny, už od prvního dne. Vyšší náhradu lze sjednat nebo stanovit vnitřním předpisem, nejvýše však do průměrného výdělku. Zákoník práce, § 192 odst. 1 až 3
Sick days jsou proto benefit: placené volno, kdy se necítíte dobře a nemáte neschopenku. Ptejte se, kolik dní ročně, jak se placené volno počítá (plnou mzdou?) a kde je to upravené.
Stravenky a stravenkový paušál
Zaměstnavatel vám musí ve všech směnách umožnit stravování. Příspěvek na jídlo ale povinný není: poskytuje se, pokud je dohodnutý v kolektivní smlouvě nebo stanovený ve vnitřním předpisu. Zákoník práce, § 236 odst. 1 a 2
Příspěvek zaměstnavatele na stravování (stravenky, karta i peněžitý stravenkový paušál) je pro vás od daně osvobozený do 70 % horní hranice stravného pro pracovní cestu 5 až 12 hodin, za směnu, ve které jste pracovali alespoň 3 hodiny a nevzniklo vám stravné z pracovní cesty. Zákon o daních z příjmů, § 6 odst. 9 písm. b) V roce 2026 je tato horní hranice 185 Kč. Vyhláška č. 573/2025 Sb., § 3 písm. a) Osvobozený příspěvek tedy činí nejvýše 129,50 Kč za směnu (70 % ze 185 Kč, náš výpočet). Při směně delší než 11 hodin lze osvobodit ještě jeden příspěvek ve stejné výši.
Osvobozený příjem se nezahrnuje ani do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. Zákon č. 589/1992 Sb., § 5 odst. 1 · Zákon č. 592/1992 Sb., § 3 odst. 1 Částka 185 Kč platí pro rok 2026; pro rok 2027 ji ministerstvo stanoví novou vyhláškou.
Redakční doporučení: Zeptejte se na částku za směnu, zda platíte část ceny stravenky sami a zda se příspěvek vyplácí i ve dnech práce z domova.
Benefitní body, karta na sport a další nepeněžní benefity
Nepeněžní plnění, která nejsou mzdou ani odměnou za práci (například použití sportovních a rekreačních zařízení, příspěvek na kulturní a sportovní akce, rekreace, knihy), jsou osvobozena do poloviny průměrné mzdy za rok. Zdravotní služby a zdravotnické prostředky mají samostatný limit ve výši celé průměrné mzdy. Zákon o daních z příjmů, § 6 odst. 9 písm. d) Průměrná mzda pro rok 2026 je 48 967 Kč. ČSSZ: Přehled údajů pro rok 2026 Limit pro sport, kulturu a rekreaci je tedy v roce 2026 24 483,50 Kč, pro zdravotní plnění 48 967 Kč.
Finanční správa zdůrazňuje, že osvobození se týká benefitů poskytovaných nad rámec mzdy, které nesouvisejí s pracovním výkonem. Plnění vázané na výkon (třeba roční odměna vyplacená ve formě poukázek) se daní a pojišťuje jako mzda. GFŘ: Informace k § 6 odst. 9 písm. d), 15. 9. 2025 Co přesáhne limit, je zdanitelný příjem a vstupuje i do pojištění. Zákon č. 589/1992 Sb., § 5 odst. 1
Od 1. 1. 2027: u sportu, kultury a vzdělávacích zařízení se limit poloviny průměrné mzdy ruší. Rekreace a zájezdy dostanou samostatný limit 20 000 Kč ročně a firemní společenské akce se přesunou do stejné skupiny jako sport a kultura (osvobozené, pokud jsou obvyklé a přiměřené). Zákon č. 180/2026 Sb., část druhá, § 30 body 5 a 6 · ZDP ve znění od 1. 1. 2027, § 6 odst. 9 písm. d)
Příspěvek na penzijní spoření nebo životní pojištění
Příspěvek zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří nebo na pojištění dlouhodobé péče je od daně osvobozený do 50 000 Kč ročně. Zákon o daních z příjmů, § 6 odst. 9 písm. m) Produktem spoření na stáří zákon rozumí penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění, soukromé životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt, pokud splňují zákonné podmínky. Tamtéž, § 15a odst. 1 Tato část se nezapočítává ani do pojištění; co limit přesáhne, se daní a pojišťuje jako mzda. Zákon č. 589/1992 Sb., § 5 odst. 1 · Zákon č. 592/1992 Sb., § 3 odst. 1 Limit 50 000 Kč platí beze změny i ve znění od 1. 1. 2027. ZDP ve znění od 1. 1. 2027
Pamatujte, že peníze nejdou na výplatu, ale na váš smlouvou vázaný účet. Zeptejte se, kolik zaměstnavatel přispívá, zda podmiňuje příspěvek vaším vlastním vkladem a od kdy po nástupu se přispívá.
Home office: náhrada nákladů je ze zákona, pokud ji smlouva nevyloučí
Práce na dálku je možná jen na základě písemné dohody. Zákoník práce, § 317 odst. 1 Při práci na dálku vám zaměstnavatel hradí prokázané náklady, nebo paušální částku za každou započatou hodinu. Paušál se použije, pokud je písemně sjednaný nebo stanovený vnitřním předpisem. Náhradu lze ale předem písemně vyloučit. Tamtéž, § 190a odst. 1 až 3 V roce 2026 je paušál 4,70 Kč za hodinu. Vyhláška č. 572/2025 Sb. Do této výše se nedaní. Zákon o daních z příjmů, § 6 odst. 7 písm. e)
Redakční doporučení: „Home office“ v inzerátu ještě nic neříká o počtu dnů ani o náhradě. Přečtěte si dohodu o práci na dálku a hledejte větu, že náhrady nepřísluší. Kde se práce vykonává a co je pravidelné pracoviště, řeší článek Místo výkonu práce a pravidelné pracoviště.
Smyšlený příklad: dvě nabídky se stejnou mzdou
Následující příklad je smyšlený. Nejde o skutečné nabídky ani o doloženou praxi konkrétních zaměstnavatelů. Výpočty jsou naše a zjednodušené: počítáme s pojištěním zaměstnance 7,1 % a 4,5 % a zálohou na daň 15 %, slevu na poplatníka už uplatňujete v běžné mzdě a nepřekročíte hranici pro sazbu 23 %. Zákon č. 589/1992 Sb., § 7 odst. 1 písm. d) · Zákon č. 592/1992 Sb., § 2 odst. 1 a zákon č. 48/1997 Sb., § 9 odst. 2 · ZDP, § 38h odst. 2
Nabídka A: 50 000 Kč hrubého měsíčně, „13. plat“ ve výši měsíční mzdy, 4 týdny dovolené. Ve vnitřním předpisu stojí, že 13. plat „může být vyplacen podle hospodářského výsledku“.
Nabídka B: 50 000 Kč hrubého měsíčně, stravenkový paušál 129,50 Kč za směnu, příspěvek 1 000 Kč měsíčně na penzijní spoření, 10 000 Kč ročně v benefitních bodech na sport a kulturu, 5 týdnů dovolené a 3 sick days.
- Položka za rok: 13. plat (pokud se vyplatí)
- A: 50 000 Kč hrubého = 36 700 Kč čistého
- B: není
- Položka za rok: Stravenkový paušál (předpoklad 220 odpracovaných směn)
- A: není
- B: 220 × 129,50 = 28 490 Kč, bez daně a pojištění
- Položka za rok: Penzijní spoření
- A: není
- B: 12 000 Kč na účet, bez daně a pojištění
- Položka za rok: Benefitní body
- A: nejsou
- B: 10 000 Kč v nepeněžních službách, v limitu
- Položka za rok: Dovolená a volno
- A: zákonné minimum
- B: +1 týden dovolené, 3 dny sick days
Výpočet 13. platu: z 50 000 Kč se strhne 3 550 Kč sociální pojištění, 2 250 Kč zdravotní pojištění a 7 500 Kč záloha na daň, zbývá 36 700 Kč (zhruba 73,4 % z hrubé částky). Aby vám jako mzda zůstalo 28 490 Kč čistého (jako paušál u nabídky B), musel by zaměstnavatel vyplatit zhruba 38 815 Kč hrubého.
Co z příkladu plyne: Nabídka A dává víc peněz na účet, ale jen pokud se 13. plat skutečně vyplatí, a formulace „může“ to nezaručuje. Nabídka B dává méně volných peněz (28 490 Kč), zato je téměř celá osvobozená od daně a pojištění, přidává týden volna a 22 000 Kč ve formách, které nemusíte využít stejně (penzijní účet, body). Rozhodujte podle toho, co byste skutečně použili, a podle toho, co je napsané jako nárok.
Kontrolní otázky před podpisem
- Ve kterém dokumentu je každý benefit (smlouva, kolektivní smlouva, vnitřní předpis)? Mohu dostat jeho znění před podpisem?
- Říká dokument „přísluší“, nebo „může“? Za jakých podmínek a od kdy po nástupu?
-
- plat: na čem závisí, kdy se vyplácí a jak se krátí při nástupu nebo odchodu během roku?
- Dovolená: je týden navíc ve smlouvě nebo ve vnitřním předpisu?
- Sick days: kolik dní, za jakou mzdu, jak se žádá?
- Stravování: kolik za směnu, jakou formou a platí i při práci z domova?
- Home office: kolik dní, je v dohodě o práci na dálku paušál, nebo jsou náhrady vyloučené?
- Penzijní příspěvek: kolik měsíčně, od kdy a s jakými podmínkami?
Jak se zeptat u pohovoru: „Mohu prosím dostat přehled benefitů a u každého informaci, zda je ve smlouvě nebo ve vnitřním předpisu? Chci nabídky porovnat podle toho, co je sjednané.“ Ptáte se na podmínky, ne na to, zda vám zaměstnavatel věří, a odpověď si můžete uložit k ostatním dokumentům.
Časté otázky
Může zaměstnavatel benefit později zrušit?
Pokud benefit stanoví jen vnitřní předpis, zaměstnavatel ho může změnit nebo zrušit; o změně vás musí informovat nejpozději do 15 dnů. Právo, které vám podle předpisu už vzniklo, ale zrušením nezaniká. Zákoník práce, § 305 odst. 4 a 5 Benefit sjednaný ve vaší smlouvě se mění zpravidla jen dohodou.
Daní se stravenkový paušál nad 129,50 Kč?
Ano. Co zaměstnavatel přidá nad osvobozenou částku, je zdanitelný příjem a vstupuje i do pojištění. Zákon o daních z příjmů, § 6 odst. 1 a odst. 9 písm. b) · Zákon č. 589/1992 Sb., § 5 odst. 1
Platí limity i na dohodu o provedení práce?
Osvobození příspěvku na stravování a nepeněžních benefitů se vztahuje na zaměstnance obecně, tedy i na dohody. Náhradu nákladů při práci na dálku na dohodu dostanete jen tehdy, pokud je sjednaná. Zákoník práce, § 190a odst. 7 Podrobnosti o dohodách najdete v článku DPP, nebo DPČ.
Kde hledat
Nabídky práce můžete procházet bez registrace na stránce Nabídky práce. Jak porovnat nabídku agentury s nabídkou přímo od firmy, popisuje článek Agentura, nebo přímo u firmy.
Zdroje
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 4a, 109 odst. 3, 190a, 192, 212, 213, 236, 305, 317; znění od 1. 11. 2026 (verze 64), ve znění od 1. 1. 2027 (verze 65) v citovaných ustanoveních beze změny; otevřeno 2. 11. 2026.
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 6 odst. 1, 3, 7 písm. e), 9 písm. b), d), m), § 15a odst. 1, § 38h odst. 2; znění 1. 8. 2026 až 31. 12. 2026 (verze 157) a znění od 1. 1. 2027 (verze 158); otevřeno 2. 11. 2026.
- Zákon č. 180/2026 Sb., o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů, ze dne 9. 9. 2026, část druhá, body 5 a 6, účinnost 1. 1. 2027; otevřeno 2. 11. 2026.
- Vyhláška č. 573/2025 Sb. (stravné 2026), § 3, verze 3 (ve znění vyhlášek 78/2026 a 175/2026, které stravné nemění); otevřeno 2. 11. 2026.
- Vyhláška č. 572/2025 Sb. (paušál při práci na dálku 2026); otevřeno 2. 11. 2026.
- ČSSZ: Přehled nejdůležitějších údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026, 10. 12. 2025 (průměrná mzda 48 967 Kč); otevřeno 2. 11. 2026. Výpočet ověřen proti nařízení vlády č. 365/2025 Sb., § 1 (46 278 Kč × 1,0581).
- GFŘ: Informace k upravenému znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, č. j. 69636/25/7100-10114-709494, 15. 9. 2025; otevřeno 2. 11. 2026.
- Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, § 5 odst. 1, § 7 odst. 1 písm. d); znění od 1. 11. 2026 (verze 76); otevřeno 2. 11. 2026.
- Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, § 2 odst. 1, § 3 odst. 1; znění od 1. 11. 2026 (verze 64); otevřeno 2. 11. 2026.
- Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, § 9 odst. 2; znění od 1. 11. 2026 (verze 94); otevřeno 2. 11. 2026.
Na co navázat
- Mzda v pracovní smlouvě, nebo mzdový výměr: co zkontrolovat před nástupem
- Příslib práce, nabídkový dopis, nebo pracovní smlouva: co si potvrdit před výpovědí?
- Místo výkonu práce a pravidelné pracoviště: co zkontrolovat před podpisem
- Nevyčerpaná dovolená při změně zaměstnání: vyčerpat, proplatit, nebo převést?
