Firma z Nizozemska, Irska nebo Spojených států vám nabízí pracovní smlouvu a práci z domova v Česku. Mzda vypadá dobře, ale v nabídce chybí to podstatné: kdo za vás bude platit pojištění, kdo odvede daň a co z toho zůstane na vás. Tento článek je pro zaměstnance, kteří v Česku bydlí a v Česku také fyzicky pracují. Pokud jste OSVČ a fakturujete zahraničnímu klientovi, je to jiná situace (viz Práce na IČO, nebo pracovní poměr).
Krátká odpověď: Nejdřív zjistěte, kdo přesně bude váš zaměstnavatel. Pokud je to firma se sídlem nebo organizační složkou v Česku, vše běží jako u běžné české firmy. Pokud je to zahraniční firma bez sídla v Česku a pracujete jen tady, platí pro vás české sociální pojištění. U firmy z EU, EHP nebo Švýcarska ho má zaměstnavatel platit, jako by sídlil v Česku, nebo se s vámi písemně dohodne, že platby budete posílat vy jeho jménem. Daň z mzdy platíte v Česku. Dokud zahraniční firma není v Česku plátcem daně, podáváte daňové přiznání sami a můžete mít povinnost platit zálohy. U firmy ze státu mimo EU, se kterým Česko nemá smlouvu o sociálním zabezpečení, české důchodové pojištění povinně nevzniká a účast si musíte zařídit sami.
V článku oddělujeme, co říká zákon nebo úřad (s odkazem u věty), od redakčních doporučení Sedne. Stav práva je ověřený k 6. 11. 2026.
1. Kdo bude váš zaměstnavatel
Z nabídky to často není poznat. V praxi se setkáte se třemi uspořádáními:
- Uspořádání: Česká dceřiná firma nebo organizační složka zahraniční firmy
- Co to znamená pro vás: Zaměstnavatel má sídlo v Česku. Přihlášky, pojistné i zálohy na daň řeší on, stejně jako u každé české firmy.
- Uspořádání: Třetí firma se sídlem v Česku, která vás zaměstná a vaši práci poskytuje zahraniční firmě
- Co to znamená pro vás: Smlouvu máte s touto firmou a ta je váš zaměstnavatel se všemi povinnostmi. Zahraniční firma je její zákazník.
- Uspořádání: Zahraniční firma přímo, bez sídla v Česku
- Co to znamená pro vás: Nejsložitější varianta. Část povinností, které jinak plní zaměstnavatel, může přejít na vás. Zbytek článku se týká hlavně jí.
Proč na tom záleží: pro zdravotní pojištění je zaměstnavatelem jen ten, kdo má sídlo nebo trvalý pobyt v Česku. Zákon č. 48/1997 Sb., § 2 odst. 2 Sídlem se podle VZP rozumí i sídlo organizační složky zapsané v obchodním rejstříku. VZP: Plátce pojistného, zaměstnavatel Pro daň z příjmů je plátcem daně automaticky jen firma se sídlem v Česku. Zákon č. 586/1992 Sb., § 38c odst. 1
Doporučení Sedne: Požádejte o přesný název a sídlo právnické osoby, která podepíše vaši smlouvu. Jde-li o třetí firmu, zeptejte se, jestli jste u ní kmenový zaměstnanec, nebo vás dočasně přiděluje k jiné firmě. Rozdíl mezi agenturou a přímým zaměstnavatelem popisuje článek Agentura, nebo přímo u firmy.
2. Sociální pojištění: kde a kdo platí
Firma ze státu EU, EHP nebo Švýcarska
Pro zaměstnance platí právní předpisy jediného státu, a to státu, kde práci vykonává. Nařízení (ES) č. 883/2004, čl. 11 odst. 1 a odst. 3 písm. a) Sídlo zaměstnavatele na tom samo nic nemění. Když tedy pracujete jen z Česka, jste pojištěni v Česku. Koordinační nařízení se vztahují i na státy EHP (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a Švýcarsko. VZP: Účast na zdravotním pojištění
Zaměstnavatel se sídlem mimo stát, jehož předpisy se na vás vztahují, musí splnit všechny povinnosti podle těchto předpisů, zejména platit odvody, jako kdyby sídlo měl tam. Nařízení (ES) č. 987/2009, čl. 21 odst. 1 Pokud v tom státě nemá místo podnikání, může se s vámi dohodnout, že platby odvodů budete plnit jeho jménem vy. Jeho základní povinnosti tím nezanikají a dohodu musí oznámit příslušné instituci. Tamtéž, čl. 21 odst. 2
Kolik se platí: zaměstnavatel odvádí na sociální pojištění 24,8 % z vyměřovacího základu, zaměstnanec 7,1 %. Zákon č. 589/1992 Sb., § 7 odst. 1 písm. a) a d) Sazby platí v roce 2026 a pro tyto dvě skupiny se k 1. 1. 2027 podle znění, které je již zveřejněno, nemění. Pojistné se platí měsíčně a je splatné do 20. dne následujícího měsíce. Tamtéž, § 9 odst. 1
Co z toho plyne: Pokud vám firma navrhne, že pojistné budete odvádět vy, přečtěte si, co přesně podepisujete. Zákon nemění, čí podíl je čí: dohoda podle čl. 21 odst. 2 se týká toho, kdo platbu fyzicky odešle.
Doporučení Sedne: Chtějte písemně, kdo vás přihlásí u české správy sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny, a pokud máte platit vy, že vám firma podíl zaměstnavatele pošle navíc ke mzdě a dohodu oznámí. Nesouhlaste s tím, že „hrubá mzda“ už podíl zaměstnavatele obsahuje, dokud si nespočítáte, kolik vám po odvodech zbude.
Pracujete z Česka i z jiného státu
Kdo obvykle pracuje ve dvou nebo více členských státech, tomu se pravidla určují jinak: rozhoduje mimo jiné, zda podstatnou část činnosti vykonává ve státě bydliště. Nařízení (ES) č. 883/2004, čl. 13 odst. 1 Pokud nabídka počítá s pravidelnou prací z kanceláře v zahraničí, nechte si určit, který stát bude příslušný, ještě před nástupem.
Firma ze státu mimo EU
Česko má s některými státy mimo EU smlouvy o sociálním zabezpečení a ty mohou pravidla upravit jinak. Zákon počítá zvlášť se zaměstnavateli ze státu, se kterým Česko takovou smlouvu neuzavřelo. Zákon č. 589/1992 Sb., § 3 odst. 6 Na zaměstnance takové firmy, kteří pro ni pracují v Česku, se povinné důchodové pojištění nevztahuje. Zákon č. 155/1995 Sb., § 5 odst. 5 Mohou se ale k důchodovému pojištění přihlásit dobrovolně. Tamtéž, § 6 odst. 1 písm. e) Sazba je 28 % z vyměřovacího základu, který si určíte, nejméně z jedné čtvrtiny průměrné mzdy. Zákon č. 589/1992 Sb., § 5c odst. 1 a § 7 odst. 1 písm. f)
Nemocenské pojištění je pro takového zahraničního zaměstnance také dobrovolné. Podmínkou je dobrovolná účast na důchodovém pojištění a přihláška na předepsaném tiskopisu. Zákon č. 187/2006 Sb., § 2 písm. b) a § 6 odst. 3 Sazba je 2,7 %. Zákon č. 589/1992 Sb., § 7 odst. 1 písm. g)
Co z toho plyne: Bez vlastní přihlášky vám v Česku neběží doba důchodového pojištění a nemáte nárok na nemocenské. To je náklad, který musíte odečíst od nabízené mzdy. Zda se váš stát řadí mezi smluvní, si ověřte u České správy sociálního zabezpečení, a to i u Spojeného království.
3. Zdravotní pojištění
Kdo má v Česku trvalý pobyt, je zde zdravotně pojištěn. Zákon č. 48/1997 Sb., § 2 odst. 1 písm. a) Pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Zákon č. 592/1992 Sb., § 2 odst. 1 Za zaměstnance ho hradí ze dvou třetin zaměstnavatel a z jedné třetiny zaměstnanec. Zákon č. 48/1997 Sb., § 9 odst. 2
Zákon ale za zaměstnavatele považuje jen firmu se sídlem v Česku (viz výše). U firmy z EU proto nastupuje stejné pravidlo jako u sociálního pojištění: povinnosti podle českých předpisů má plnit, jako by tu sídlila. Nařízení (ES) č. 987/2009, čl. 21
Doporučení Sedne: U firmy mimo EU, nebo když firma neví, jak vás ke zdravotnímu pojištění přihlásit, zavolejte své zdravotní pojišťovně ještě před podpisem a zeptejte se, v jaké kategorii budete vedeni a kolik a kdy budete platit. Konkrétní postup pro tuto situaci jsme v metodice pojišťovny jednoznačně nenašli, proto ho tu neuvádíme.
4. Daň z příjmů
Kde se daní: Kdo má v Česku bydliště nebo se tu obvykle zdržuje, je daňový rezident a daní v Česku příjmy z celého světa. Zákon č. 586/1992 Sb., § 2 odst. 2 U mzdy má podle smluv o zamezení dvojího zdanění primární právo na zdanění zpravidla stát, kde je práce vykonávána. Finanční správa to vysvětluje na smlouvě s Ukrajinou. Finanční správa: Informace pro zaměstnance Známé pravidlo 183 dnů se týká práce vykonávané ve druhém státě, tedy situace, kdy rezident jednoho státu pracuje v jiném. Tamtéž Když bydlíte i pracujete v Česku, toto pravidlo vám daň do zahraničí nepřesune.
Kdo daň odvede: Zahraniční firma se stává v Česku plátcem daně, pokud tu má stálou provozovnu nebo tu zaměstnává své zaměstnance déle než 183 dnů (až na výjimky). Zákon č. 586/1992 Sb., § 38c odst. 2 Generální finanční ředitelství v metodickém pokynu výslovně uvádí i zaměstnance pracujícího z domova v Česku: zahraniční zaměstnavatel, který ho tu zaměstnává déle než 183 dní, se stává plátcem daně. GFŘ: Metodický pokyn k zdaňování příjmů nerezidentů ze stálé provozovny, kap. 7.1 Plátce pak srazí zálohy na daň stejně jako česká firma a můžete u něj podepsat prohlášení k dani (viz Prohlášení poplatníka daně při změně zaměstnání).
Když plátcem není: Pak daň za vás nikdo nesráží a podáváte daňové přiznání. Výjimka z povinnosti podat přiznání totiž platí jen pro toho, kdo má mzdu pouze od plátců daně a podepsal u nich prohlášení. Zákon č. 586/1992 Sb., § 38g odst. 1 a 2 U mzdy ze zahraničí se platí také zálohy na daň. Tamtéž, § 38a odst. 9 Jejich výše a četnost se odvíjí od poslední známé daňové povinnosti. Pokud nepřesáhla 30 000 Kč, zálohy neplatíte. Tamtéž, § 38a odst. 1 až 3 Podkladem pro zálohy je podle GFŘ potvrzení zahraničního zaměstnavatele o souhrnné roční částce příjmu za práci vykonanou v Česku. GFŘ: Metodický pokyn, kap. 7.2.4
Když vám firma daň srazí i doma: Pokud vám zahraniční firma strhává daň podle předpisů svého státu, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle smlouvy s daným státem. Zákon č. 586/1992 Sb., § 38f odst. 1 Zda a kolik si můžete započíst, závisí na konkrétní smlouvě. Tady se vyplatí daňový poradce nebo dotaz na finančním úřadě ještě před první výplatou.
Doporučení Sedne: Zeptejte se firmy, zda je nebo bude v Česku registrovaná jako plátce daně, a od kdy. Pokud ne, odkládejte si od první výplaty peníze na daň a vyžádejte si ke konci roku potvrzení o příjmech. Finanční správa jako podklad uvádí právě potvrzení zahraničního zaměstnavatele.
5. Smlouva a pracovní právo
Strany si mohou pro pracovní smlouvu zvolit právo, například právo státu, kde firma sídlí. Volba ale nesmí zaměstnance zbavit ochrany, kterou mu dávají ustanovení, od nichž se nelze odchýlit, podle práva, které by platilo bez volby. Nařízení (ES) č. 593/2008 (Řím I), čl. 8 odst. 1 Bez volby se smlouva řídí právem země, kde nebo odkud zaměstnanec obvykle pracuje. Tamtéž, čl. 8 odst. 2 Když tedy pracujete trvale z Česka, ochrana podle českého práva vám zpravidla zůstane i u smlouvy podle cizího práva. Které konkrétní pravidlo sem patří, posuzuje případně soud. Seznam z nařízení nevyčtete.
Pokud se smlouva řídí českým zákoníkem práce, práce na dálku vyžaduje písemnou dohodu. Zákoník práce, § 317 odst. 1 Zaměstnanci přísluší náhrada nákladů na práci z domova (prokázaných, nebo paušálem), pokud si předem písemně nesjednáte, že nepřísluší. Zákoník práce, § 190a odst. 1 až 3 Řídí-li se smlouva cizím právem, tato pravidla automaticky převzít nelze. Vybavení a náklady si proto sjednejte výslovně.
Kontrolní seznam před podpisem
- Přesný název a sídlo zaměstnavatele, který podepisuje smlouvu.
- Písemná smlouva a podle kterého práva se řídí.
- Mzda: hrubá, nebo „celkové náklady“? V jaké měně, kdy a na jaký účet? Kdo nese poplatky za převod a jaký kurz se použije? (O tom, co má být ve mzdové části smlouvy, píše Mzda v pracovní smlouvě, nebo mzdový výměr.)
- Kdo vás přihlásí k sociálnímu a zdravotnímu pojištění v Česku a kdo platí pojistné. Pokud vy, pak dohoda podle čl. 21 odst. 2 a peníze na podíl zaměstnavatele.
- Je firma v Česku plátcem daně, nebo budete podávat přiznání a platit zálohy?
- Výplatní páska nebo měsíční přehled: co bylo strženo a komu odvedeno.
- Vybavení (počítač, telefon), náhrada nákladů za práci z domova, pojištění odpovědnosti za škodu na vybavení.
- Budete pracovat i z jiného státu? Pak řešte příslušnost podle čl. 13 předem.
- U firmy mimo EU: vlastní dobrovolné důchodové a nemocenské pojištění a jeho cena.
Časté otázky
Stačí mi smlouva s cizí firmou, aby vše šlo přes ni?
Ne nutně. U firmy z EU má plnit české povinnosti jako česká firma, ale část plateb může přenést na vás dohodou. Nařízení (ES) č. 987/2009, čl. 21 Daň za vás sráží jen tehdy, pokud je v Česku plátcem daně. Zákon č. 586/1992 Sb., § 38c
Platím daň v zemi firmy, nebo v Česku?
Jako rezident v Česku daníte mzdu za práci vykonanou v Česku tady. Zákon č. 586/1992 Sb., § 2 odst. 2 Pokud vám firma strhává daň i ve své zemi, řeší se to podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Tamtéž, § 38f
Je to lepší než fakturovat na IČO?
Záleží na celé nabídce, ne na jedné částce. Srovnání obou forem najdete v článku Práce na IČO, nebo pracovní poměr.
A co když se za prací do zahraničí přestěhuji nebo budu dojíždět?
Pak se pravidla obracejí. Situaci tamní smlouvy a vyslání rozebírá článek Práce v Německu nebo Rakousku.
Kam dál
Pokud nabídku teprve hledáte nebo chcete srovnat se zaměstnáním u české firmy, procházejte nabídky práce bez registrace.
Článek je obecná informace, ne individuální právní, daňové ani pojistné poradenství. U neobvyklé situace (práce ve více státech, vedení firmy, akcie od zaměstnavatele) se obraťte na ČSSZ, svou zdravotní pojišťovnu, finanční úřad nebo daňového poradce.
Zdroje
- Nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, čl. 11 odst. 1 a 3 písm. a), čl. 13 odst. 1; konsolidované znění verze 9 (31. 7. 2019); otevřeno 6. 11. 2026.
- Nařízení (ES) č. 987/2009, prováděcí nařízení, čl. 21 odst. 1 a 2; text Úředního věstníku L 284/1; otevřeno 6. 11. 2026.
- Nařízení (ES) č. 593/2008 (Řím I), čl. 8 odst. 1 a 2; text Úředního věstníku L 177/6; otevřeno 6. 11. 2026.
- Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, § 3 odst. 6, § 5c odst. 1, § 7 odst. 1 písm. a), d), f), g), § 9 odst. 1; verze 76 (1. 11. až 31. 12. 2026), ve verzi 77 (od 1. 1. 2027) citovaná ustanovení beze změny; otevřeno 6. 11. 2026.
- Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 5 odst. 5, § 6 odst. 1 písm. e); verze 102; otevřeno 6. 11. 2026.
- Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, § 2 písm. b), § 3 písm. p), § 6 odst. 3; verze 67, ve verzi 68 (od 1. 1. 2027) citovaná ustanovení beze změny; otevřeno 6. 11. 2026.
- Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, § 2 odst. 1 písm. a) a odst. 2, § 9 odst. 2; verze 94; otevřeno 6. 11. 2026.
- Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, § 2 odst. 1; verze 64; otevřeno 6. 11. 2026.
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 2 odst. 2, § 38a odst. 1 až 3 a 9, § 38c odst. 1 a 2, § 38f odst. 1, § 38g odst. 1 a 2; verze 157, ve verzi 158 (od 1. 1. 2027) citovaná ustanovení beze změny kromě hranice v § 38g odst. 1; otevřeno 6. 11. 2026.
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 190a odst. 1 až 3, § 317 odst. 1; verze 64, ve verzi 65 (od 1. 1. 2027) beze změny; otevřeno 6. 11. 2026.
- GFŘ: Metodický pokyn k postupu při zdaňování příjmů daňových nerezidentů z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, č. j. 79599/19/7100-40113-010370, kap. 7.1 a 7.2.4; otevřeno 6. 11. 2026.
- Finanční správa: 4) Informace pro zaměstnance, oddíl 4.1; otevřeno 6. 11. 2026.
- VZP: 1.2 Účast na zdravotním pojištění a VZP: 2.4 Plátce pojistného, zaměstnavatel; otevřeno 6. 11. 2026.